První fotografická expedice Kyrgyzstán 14.6. – 21.6. 2015

1.den – 7.6. neděle

Přesun po ose Praha – Istambul – Biškek – Oš. Odlet z Prahy v 10:00 našeho času a přistání v Oši v přibližně v 8:00 jejich času a to se 4 hodinovým časovým posunem vpřed.

2.den – 8.6. pondělí

Do toho jsme plynule přešli přistáním v Oši, kde jsme byli přivítáni naši průvodcem Ulanem Turusbekovem. Odjezd na ubytování v penzionu Biyordo. Po ubytování a sprchách následovalá prohlídka města a výjezd na horu Sulayman Rock, s výhledy na město. V centru překvapila prohlídka třípatrové jurty. Na oběd jsme byli pozváni do tradiční muslimské restaurace Alimajda s posezením u nízkého stolu. Po obědě následovala prohlídka místního bazaru s možností drobných nákupů, ale hlavně kdo rád streetfoto tady to bylo něco …

3.den – 9.6. úterý

Odjezd z Oše, fotografování údolí řeky Abšilaj, cihlový minaret Uzgen, cesta kolem jezera Ana-Kyzyl.

Po obědě pak cesta údolím řeky Kyzyl-Sul do vesnice Arslanbop. Zde jsme byli ubytováni v privátu.

Před večeří cesta 44 let starým gazem do „oříškového lesa“, národní rezervace s ořechovými stromy. Cesta byla náročná prudkým svahem. Při stoupání krátká zastávka na focení místních dětí. No a pak uazem další stoupání po cestách necestách. Na vrcholu rezervace focení velmi starých ořešáků a výhledy do údolí na vesnici a na horu Baba-Šata 4.008 m.n.m. Ve vesnici pak následovala prohlídka 23 m vysokého vodopádu.

4.den – 10.6. středa

Po snídani odjezd z vesnice Arslanabop, cestou focení všudypřítomných hor a divokých říček. Cestou nákupy na bazaru v Kočkor-Ata. Pitný režim je důležitou součástí expedice Dál nás zavedla ke skalnímu masivu Taš Kumyr (symbol plodnosti). Velice zajímavá a fotogenická lokalita.Pro samé fotografování byl oběd v trávě u odpočívadla, pod průsmykem nad vesnicí Kiči Ak Kol, panorama hor s vrcholem Baba-Šata.Po obědě sjezd do údolí řeky Kara-Su (Černá řeka) a fotografování neuvěřitelných skalních útvarů-totemů. A po chvíli na focení se jelo dál prudkým stoupáním údolím k menšímu jezeru Iysi-Kol a následně k většímu jezeru Sary Chelek, jezero je ve výšce 1878 m.n.m., 8 km dlouhé, hluboké 234m. Před večeří proběhla cesta motorovou lodí s možností záběru jezera a údolí při zapadajícím slunci. Také proběhlo koupání v jezeře, ale voda byla tak studená, že bylo velmi veselo. Tuto noc trávíme ve stanech a spíme jak když nás do vody vedle motorové pily hodí

5.den – 11.6. čtvrtek

Po vydatné snídani odjezd z Sary Chelek, cestou údolím zahledneme orchideje a tak ihned fotíme. U řeky Koja Ata. Další zastávka je na focení zátoky přehrady Taškumyr Gez na řece Naryn-Modrá hladina. A cestou pak stavíme u jezera Toktogul. Neskutečné barevné kombinace a kopce u jezera jako pyramidy. A opět výhledy na hory před městem Toktogul s poli a kopkami sena. Následuje město Toktogul a cesta nás dále vede údolím řeky Čičkan (myš),kde fotíme prudké peřeje, skalní věže a vodu divokou jako příroda sama. Další cesta stoupá do průsmyku Alabel Ashuusu 3.184 m.n.m., cestou se pochopitelně zastavujeme na další focení. V průsmyku se pak fotíme s naším dosavadním výškovým rekordem. Ubytováváme se v místních jurtách a rychle na západ slunce stádem koní a místními rázovitými pastevci. Nocleh ve výšce 2.600 m.n.m.

6.den – 12.6. pátek

Za brzkého rána foto východu slunce, údolí a potok Susamyr, řeka Kora Kol. Dále nás ceste vede až k Muzeu a hrobce pověstného místního siláka Kožomkula, v muzeu je vyfocen jak zvedá 600 kg balvan. Jsou zde otisky jeho rukou, jeho plášť pod který se vejdou tři dospělý. Musel to být opravdu obr a místní jsou na něj náležitě hrdí. Po muzeu jedeme kousek za vesnici kde při cestě stojí jeho horbka. Která se podle místní tradice neopravuje a proto působí vcelku tísnivým dojmem. To již pokračujeme dál podél řeky Kekemeren, dlouhým kaňonem, podél červených skal. V cestě nám stojí město Čejek-zde navštívíme místní banku a provede opět nákupy důležitých tekutin. Za městem pak pokračuje cesta do průsmyku Kara-Koche-Ashu 3.364 m.n.m. kolem povrchových černouhelných dolů. Další velice prudké stoupání a nahoře další průsmyk Suulu-Kortka-Ashu 3.377 m.n.m. Následují panoramatické záběry náhorní roviny s jezerem Son-Kul ve výšce 3015 m.n.m.Díky blížící se bouři jsou na obloze nádherné až neskutečné mraky do kterých svítí slunce. Ubytováváme se v jurtách a stíháme konec závodů na koních tzv. kozlodraní. Večer, ještě za vysokých teplot následuje koupání v jezeře, ještě studenějším. Po večeři chvíli před západem slunce začne prudce klesat teplota a zvedat se vítr. S příchodem tmy vichřice uděří. Teplota stále klesá , ale v jurtě je krásně teplo a za chvíli i přes poryvy větru usínáme.

7.den – 13.6. sobota

Za brzkého rána, kdy mrzne, fotíme východ slunce, na který se každý rozběhne, na dle jeho mínění, nejlepší místo. Po snídani vyrážíme za dalším, po náhorní rovině 3.000 m n. m. Po noční bouři jsou propadlé některé propusti na cestě a tak řidič mistrně provádí těsné průjezdy. Vše na milimetry a hlavně bezpečně. Konečně se dostáváme do sedla Kalmak Ashuu 3.456 m.n.m. Tady si fotíme průjezd mohutnou sněhovou bariérou a opět následuje i „rekordní“ foto v nejvýše dosažené výšce. Pak sjíždíme údolím. Zastavuejme a fotíme horskou bystřinu Tolok a v protisvahu erodované barevné kopce různých tvarů. Při sjezdu do civilizace řidič rozhodne pro bezpečnostní dotankování nafty v soukromém domě v Toloku. Obědváme na břehu umělého jezera Orto-Tokoj, kde nás téměř dohání bouře z minulé noci. V pozdním odpoledni přijíždíme k jižnímu břehu jezera Issyk-Kul, jezero 180 km dlouhé, až 60 km široké největší hloubka 702m, obvod cca 500 km, bez odtoku. Než posádka připraví tábor na břehu jezera, my vyrážíne do údolí Skazka. Poušť, strašlivé vedro, ale červené pískovcové věže a útvary. Prostě pohádka. Večeře a nocleh na břehu jezera, koupání, foto západu slunce.

8.den – 14.6. neděle

Ráno obligátní foto východu slunce na břehu jezera. Snídaně, rozbití tábora a pak odjezd k vodopádům Barskaun, 2.660 m.n.m., 360 m výškového rozdílu pěšky od mikrobusu, vcelku náročným terénem. Kvalitní obuv zde nutností. Po sestupu a krátkém občerstvení odjezd do rokle Jety-Oguz se stejnojmennou řekou. Foto řeky, ale hlavně skal Rozpuklé srdce a Sedm býků. V místě se nacházejí radonové lázně Kok-Jayik, kontrast sovětské „architektury“ lázní a tradiční výstavby v okolí. Večeře v místní restauraci, ryba a zelenina, vzpurný obchodník nás odmítá zásobovat pivem. Nocleh v jurtě pod skalami.

9.den – 15.6. pondělí

Odjezd z jurty pod červenou skalou. Příjíždíme do Karakolu, ubytování v Bailanysh hostel, super penzion s evropským standartem (a záchodem). Vlídný pan a paní domácí, výborná strava, wi-fi. Ve dvoře jurta s kožešinou irbise-levhart sněžný. V jurtě fotíme s lukem aksakala Jardu v bojovém postavení. Poté následuje prohlídka města, „centrum“, pravoslavný kostel, nákup suvenýrů. Nakonec díky výletům do hor jsou z toho 4 noclehy v penzionu.

10.den – 16.6. úterý

Výlet z Karakolu do údolí Aksu, řeka Arashan. Na místo určení nás veze 4wd Truck-vojenská sanitka UAZ(ik), typ 452. Celkem asi 80 km tam a zpět. Z toho 18 km úsek obtížně schůdný pěšky, styl „Boryš umí na skalinách“. Prostě kam se nedostane turista, projede Uazik …

Úchvatné údolí, řeka, hory. Chvíli fotíme,pak rychlý oběd a po obědě návštěva koupelí v dřevěných lázních 2.640 m.n.m., radonová voda se sirovodíkem o teplotě 40 °C. Nakonec velice příjemné. Jen ten sirovodík je ještě nějakou dobu cítit, ale jinak jsme v plné síle. Když sjíždíme tu cvičnou dráhu pro kamzíky ztrácíme na Uaziku rezervu. Ale asi není tak důležitá. Řidič ji nechává na místě s tím, že si jí zítra vyzvedne. Cestou zpět ještě foto hřebenu Ťan-šanu s kvetoucími loukami v popředí.

11.den – 17.6. středa

Výlet z Karakolu přes Sajzak do údolí Karkala, 2 mohyly položené vojsky mongolského vojevůdce Tamerlána. Každý voják položil 1 kámen před cestou na tažení-větší mohyla, menší mohyla z kamenů přenesených navrátilími se vojáky. Ta podstatně menší. Údolí je tranzitní cestou do Kazachstánu. Z toho důvodu jím táhly armády, odehrávaly se tu veliké bitvy. Místo má velice zvláštní atmosféru. Po cestě tam a zpět foto severního hřebene Kungoy Alatau cca 3.700 m a jižního hřebene Terskey Alatau-výrazný vrchol Karakol Chokusu (Pik Karakol) 5.216 m.n.m. (silueta „Materhorn“)

12.den – 18.6. čtvrtek

Výlet z Karakolu přes Ak-Bulung do údolí Turgon s řekou Turgon Ak-Suu.

Řeka, peřeje, meandry, koně, krávy, ovce, pastevci, horský smrk, to vše cestou fotíme. V údolí nás zaujme i vegetace. Do 3.000 m.n.m tráva, výš jen kameny a ještě výš i sníh. Po pravé straně údolí se tyčí vrchol Chokusu 4.463 m, sněhová pole kolem cesty až na sedlo Chong Ashuu. Tím projíždíme ve výši 3.822 m.n.m – výškový rekord expedice, V sedle skalničky, nádherný výhled na jih na ledovcové hory u čínské hranice cca 80 km daleko, vrchol 5.318 m.n.m.(? 6.142 m.n.m.), 100 km na východ od nich Pik Pobeda 7.439 m.n.m.

13.den – 19.6. pátek

Odjez z Karakolu na severní břeh Issyk-Kul, fotíme na jih horské hřebeny. Zastávka ve vesnici Grigorijevka a dál do údolí řeky Chon Ak-Suu. Někteří se fotí s místními dravci.My ostatní si fotíme peřeje, řeku celkově a malý vodopádek. Poté se přesouváme do archeologické a historické zajímavosti Cholpon Ata. Jsou zde obrovské balvany pokryté kresbami z různých období dějin. Je to celé kamenné polé prosycené velice zvláštní energií a atmosférou. Cestou do Biškeku projíždíme městem Tokmok a míříme na cihlovou věž Burana Munara, pohřebiště a archeologické vykopávky z 6-10 století n.l., kmeny z Ťan-šanu. Také zajímavé místo.

14.den – 20.6. sobota

Prohlídka Biškeku, centrum, pouliční galerie s obrazy, prezidentský palác, nákupy v obchodním centru pro rodinné příslušníky a známe.

Večer zhodnocení kurzu, rozlučka s Ulanem, diplomy, koňak, čepice, dárky a drobné veselí.

Celkem ujeto cca 3.300 km krásným Kyrgyzstánem.

15.den – 21.6. neděle

Ráno cesta na letiště, Biškek – Istanbul – Praha. Odbaveni v Biškeku v cca 8:00. Během letu se nám naskytnou pohledy na Ararat a zmenšené Aralské jezero. Přistání v Praze cca 18:30 našeho času, časový posun 4 hodiny zpět.

Tuto stručnou zprávu sestavili Břeťa Hrabovský a Petr Klingr